|
|
Olovo v životním prostředí a jeho toxický účinek
KUŘÁTKOVÁ, Klára
Tato diplomová práce na téma "Olovo v životním prostředí a jeho toxický účinek" se zabývá charakteristikou toxických těžkých kovů, kontaminací životního prostředí olovem a také toxickými účinky olova. Diplomová práce zahrnuje i nahlédnutí do jednotlivých složek životního prostředí. V diplomové práci je uvedena i kapitola o laboratorní diagnostice a o terapii intoxikace olovem. V diplomové práci jsou zvoleny dva cíle. Prvním cílem diplomové práce je charakterizovat olovo, jeho vlastnosti, výskyt, dopady na životní prostředí a jeho toxické účinky na zdraví člověka. Druhým cílem je analyzovat data z dotazníkového šetření o povědomí laické veřejnosti o dopadech olova na životní prostředí a toxických účincích olova. Pro tuto diplomovou práci byl zvolen kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 102 respondentů. Podmínky pro účast ve výzkumné části nebyly stanoveny a sběr dat probíhal pomocí anonymních dotazníkových studií. Diplomovou práci je možné použít pro studijní účely a jako zdroj informací o olovu a jeho dopadech na životní prostředí a o jeho toxických účincích na lidský organismus. Dle výzkumu je prokazatelné, že tázaní respondenti mají dobré informace o olovu. Jsou jim známé informace o vlastnostech olova i jeho využití, o kontaminaci životního prostředí olovem, a také skutečnost, že je olovo v České republice legislativně sledováno. Respondenti mají přehled i v informacích o toxických účincích olova na lidský organismus i v příznacích intoxikací olovem.
|
|
|
Reakce kmenů rodu Rhodococcus na působení těžkých kovů
Volf, Jan ; Štěpánek, Václav (vedoucí práce) ; Martínková, Ludmila (oponent)
Narůstajícímu znečištění těžkými kovy lze čelit nejen různými fyzikálně-chemickými dekontaminačními procesy, ale i mikrobiální bioremediací, která je k životnímu prostředí podstatně šetrnější. Zástupci rodu Rhodococcus díky své značné adaptabilitě a extrémní odolnosti vůči rozličným stresovým podmínkám, za něž lze považovat i přítomnost samotných těžkých kovů či jejich toxických sloučenin, jsou vhodnými adepty pro efektivní mikrobiální eliminaci právě těchto látek. Jednotlivé kmeny rodu Rhodococcus jsou podstatně rezistentnější k těžkým kovům než většina ostatních složek mikrobiomu, navíc vykazují i schopnost biotransformovat "těžké kovy" na jejich méně toxické formy či je alespoň efektivně akumulovat, popř. adsorbovat pomocí produkovaných polysacharidů či specifických povrchově aktivních látek. Jejich bioremediační potenciál je velmi vysoký, a to i přesto, že molekulární mechanismy těchto rezistencí u rhodokoků byly zatím podrobněji studovány jen pro toxické sloučeniny arsenu.
|
|
|
Vliv působení uranu na metabolismus sacharidů kultivovaných rostlin.
Lábusová, Jana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Znečištění životního prostředí těžkými kovy představuje v současné době velmi závažný problém celého světa. Radionuklidy, mezi něž patří uran, jsou těžké kovy způsobující jak chemické, tak radioaktivní znečištění. Přirozeně se vyskytující uran nepředstavuje pro živé organismy tak vysoké riziko. Až lidská činnost, hlavně těžba uranové rudy a používání fosfátových hnojiv, zvýšila jeho koncentraci v prostředí, a tím i rozsah znečištění. Specifikem České Republiky je výskyt bohatých nalezišť uranové rudy. Těžba po sobě zanechává veliké plochy kontaminované nejen uranem, ale i jinými těžkými kovy a xenobiotiky, které je potřeba z prostředí odstranit. Jednou z možností, jak půdu a vodu vyčistit, je fytoremediace. Tato ekologicky přívětivá a relativně levná technika využívá schopnosti rostlin přijímat, translokovat, transformovat a následně ukládat tyto látky. Pro plné využití této techniky je potřeba porozumět mechanismům obranné odpovědi rostlin na stres způsobený xenobiotiky. Proto jsem se v diplomové práci zaměřila na ovlivnění sacharidového metabolismu rostlin stresovaných uranem a jejich antioxidační mechanismus obrany. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Účinky xenobiotik na oxidační stres, metabolizmus lipidů, integritu DNA a životaschopnost lidských buněk a rybích spermií in vitro
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečišťování vodního prostředí anorganickými a organickými chemikáliemi je jedním z hlavních faktorů představujících vážnou hrozbu v přežití vodních organismů včetně ryb. Proto hodnocení rizik a přínosů týkajících se konzumace ryb je v současné době intenzivně diskutované téma veřejného zdraví. Spermie téměř všech druhů ryb se před oplodněním uvolňují do vodního prostředí, kde mohou být přímo vystaveny různým sloučeninám, jako jsou například cizorodé látky zahrnující též toxické kovy. Kromě toho i samotná expozice dospělých jedinců různým škodlivinám by mohla ovlivnit kvalitu rybích gamet, jejímž následkem bude snížená oplozovací schopnost a oplodnění samotné. Mimo jiné výhody konzumace ryb jsou dobře známé, a to nejen jako bohatého zdroje bílkovin a dalších nezbytných živin, ale rovněž i mnoha zdravotních výhod. Věda a výzkum v posledních několika desetiletích ukázaly, že živiny, zejména n-3 mastné kyseliny (MK), vyskytující se u ryb a mořských plodů, jsou prospěšné pro funkci srdce a nezbytné pro vývoj mozku. Celá práce byla založena na hodnocení dvou rozdílných typů modelových buněk. Za prvé lidské jaterní buňky (Hep G2, ATCC), které byly použity jako nástroj pro studium cytotoxicity kadmia (Cd2+) in vitro formou simulace po požití kontaminované ryby a následné změny ve složení mastných kyselin a fosfolipidových tříd. Za druhé byly pro studium účinků potenciálně nebezpečných xenobiotik vyskytujících se ve volných vodách použity jako in vitro model spermie jednoho ohroženého druhu ryby, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Spermie jesetera malého byly vystaveny po dobu 2 hod při 4 °C koncentracím xenobiotik vyskytujících se v životním prostředí. Jmenovitě u DQ (0-150
|
host ::
RSS.